Splnění níže uvedených principů tvoří základ pro dosažení pasivního standardu a zajištění vysokého komfortu, který pasivní domy poskytují.
1. Má dům převahu oken na jižní stranu?
2. Kolik tepelné izolace je použito v stěnách a ve střeše?
– stěna min. 30 cm (U < 0,12 W/(m2K)
– střecha min. 40 cm (U < 0,10 W/(m2K)
3. Jaká tloušťka izolace je použita v podlaze?
– min. 25 cm
4. Byla řešena vzduchotěsnost domu a jak?
– těsnící pásky / desky / fólie
5. Jsou řešeny tepelné mosty a jak?
– souvislá vrstva izolace, příp. využití speciálních komponentů, posouzení detailů výpočtem
6. Jaká okna jsou použita a jakou UW hodnotu dosahují?
– okna s trojskly a zateplený rám
– Uw < 0,80 W/(m2K)
7. Je dům chráněn proti letnímu přehřívání a jak?
– přesahy střechy / vnější žaluzie / markýzy / pergoly
8. Je kontrolována kvalita provedení domu a jak?
– Blowerdoor test (test těsnosti), příp. i termovize
9. Jak je řešeno větrání domu?
– vzduchotechnika (větrání) s rekuperací tepla
10. Byl projekt domu optimalizován programem PHPP včetně výpočtu měrné potřeby energie na vytápění a hodnoty primární energie?
Pasivní dům je vysoce úsporný dům s minimálními provozními náklady, splňující vysoké nároky na komfort v zimě i v létě. Pasivní dům musí splňovat evropsky uznávané parametry stanovené Passivhaus Institutem v Darmstadtu:
| Měrná roční potřeba tepla na vytápění | max. 15 kWh/(m2a) |
| Neprůvzdušnost n50 | max. 0,6 hod-1 |
| Měrná roční potřeba primární energie (na vytápění, ohřev teplé vody, pomocnou energii, osvětlení a spotřebiče) | max. 120 kWh/(m2a) |
Měrná roční potřeba tepla na vytápění udává kolik tepla je potřeba na vytápění jednoho metru čtverečního čisté podlahové plochy (bez započtení příček). Hodnota je vypočtena programem PHPP dle podmínek stanovených Passivhaus Institutem.
Neprůvzdušnost n50 je určujícím parametrem pro vzduchotěsnost obálky. Hodnota říká, kolik vzduchu se za hodinu vymění netěsnostmi při určitém tlakovém rozdílu (50 Pa). Po utěsnění obálky se provádí kontrola kvality provedení, tzv. Blowerdoor test neboli test neprůvzdušnosti. Ventilátor nainstalovaný do otvoru dveří vytvoří přetlak nebo podtlak a měřící jednotka vyhodnotí, kolik vzduchu prochází škvírami v obálce. U běžných domů bývá tato hodnota i 3,5 hod-1 a více, což s sebou nese velké tepelné ztráty a riziko poškození konstrukce.
Měrná roční potřeba primární energie vyjadřuje množství energie, která je dle zvoleného zdroje energie použita z neobnovitelných zdrojů. Každý zdroj energie má svůj propočtový koeficient, například elektřina se násobí třemi díky neefektivní výrobě zejména z fosilních paliv. Hodnota primární energie dává i představu provozních nákladů dle zvoleného zdroje energie.
Součinitel prostupu tepla (U hodnota) udává kvalitu tepelně – izolačních vlastností konstrukcí. Čím je hodnota nižší, tím lépe prvky izolují. Pro pasivní rodinné domy jsou běžné součinitele prostupu tepla: podlaha 0,15 W/m2K (asi 25 cm izolace), stěna 0,12 W/m2K (asi 30 cm izolace), střecha 0,10 – 0,08 W/m2K (asi 40 cm izolace). U oken je požadavek na hodnotu Uw (celého okna) max. 0,8 W/(m2K), což splňují zateplené rámy s použitím izolačních trojskel. Potřebné hodnoty pro konkrétní dům se mohou lišit dle tvaru domu, otočení, zastínění, druhu konstrukcí a použité izolace.
Tepelné mosty jsou místa v konstrukci, kde díky oslabení tepelné izolace nebo tvaru dochází k zvýšenému prostupu tepla (například rohy, balkon, napojení stěny na střechu či podlahu, apod.). Nejsou-li všechny detaily patřičně vyřešeny (s posouzením výpočtem), může dojít v oslabených místech ke snížení vnitřní povrchové teploty a následné kondenzaci vlhkosti.
PHPP (Passive House Planning Package) je mezinárodně uznávaný výpočtový program používaný pro návrh pasivních domů. Díky němu lze prvky domu jednoduše přizpůsobit, aby ve výsledku vyhověl podmínkám pasivního standardu. Svou přesností je nastaven pro pasivní a kvalitní nízkoenergetické domy, což je prokázáno stovkami naměřených hodnot hotových domů.
Řízené větrání s rekuperací tepla je komfortní systém, který se stará o neustálou výměnu vzduchu, kterou nelze okny zabezpečit v potřebné míře. Rekuperace neboli zpětný zisk tepla dokáže z odpadního teplého vzduchu zpětně využít až 90 % tepla. Výsledkem je stále čerstvý vzduch s minimálními tepelnými ztrátami, bez průvanu, prachu a zvýšené hlučnosti.
